Risotto z červené řepy

Minulý týden jsme byli pozváni na večeři k našim báječným sousedům, Lukášovi s Veronikou, a skvěle jsme si na jejich menu pochutnali. Nejvíce nás však dostal Lukáš se svým risottem se sépiemi, které se mu opravdu neskutečně povedlo! Od té doby se mi při jakékoli zmínce na risotto vybavilo právě to jeho a začnou se mi hned sbíhat sliny. Proto jsem se dnes rozhodl udělat si ho doma! A protože jsem na trhu narazil na pěknou červenou řepu, musel jsem toho využít. A bylo to skvělé rozhodnutí!

DSC_0013

ingredience-300x176

Na 4 porce:

400g Arborio rýže 
1 menší červená cibule
2 středně velké červené řepy
1 dcl suchého červeného vína
1 l vývaru
50 g parmezánu
čerstý tymián
1 lžíce másla
olivový olej
sůl, pepř

 

Není tomu tak dávno co jsme sem dávali recept na cuketové risotto, které bylo také moc dobré. Recept na něj najdeš zde. Dá se říct, že jakmile se naučíš základy vaření, tvé možnosti jsou téměř neomezené. Stačí mít Arborio rýži, kvalitní dobré víno a domácí vývar. Pak už můžeš popustit uzdu fantazii, vymýšlet a kouzlit :)

DSC_0027

Na kapce olivového oleje si nech zpěnit na jemno nakrájenou červenou cibuli, ke které přidej tenké proužky syrové červené řepy. Jsem zvyklý si červenou řepu nejdříve uvařit, aby změkla, ale tady to není ten případ. Díky tomu, že bude řepa na pánvi hned od začátku a ještě k tomu nakrájená na tenké proužky, je její finální konzistence při podávání tak akorát. Není nutné řepu s cibulí nijak extra dlouho zvlášť restovat, takže přidej rýži a nech ji chvíli na pánvi, dokud nezačne jemně syčet. To je znamení k tomu, abychom přidali deci suchého červeného vína, které necháme téměř odpařit. Pokud si člověk není jistý, jaké červené víno použít, mám jednu radu za všechny peníze. Pokud se nebojíš, si víno nalít do sklenky sám pro sebe a s chutí ho vypít, je to to pravé i na vaření :)

Jakmile ti z vína na pánvi téměř nic nezůstane, je čas na vývar, který musíš postupně přilévat, dokud nebude rýže uvařená. Na pánvi musí být pořád tekutina, aby risotto nebylo suché! V tomto bodě je ideální použít trochu soli. Záleží taky jak výrazný a dochucený máš vývar. My jsme si dělali opravdu jemný zeleninový, takže bylo rozhodně potřeba použít sůl. 

Jakmile máš pocit, že je rýže tak akorát, přidej k ní parmezán. Tady už není potřeba nijak extra přitápět pod kotlem, tedy pokud máš parmezán na hoblinky. Měl by se celý rozpustit a pak přijde na řadu máslo a tymián. Rozhodně nezapomeň ochutnat, jestli není potřeba přidat trošku více soli nebo pepře.

DSC_0074

A protože k dobrému italskému jídlu patří i dobré italské pití, museli jsme si dát i nějaký ten aperitiv. Tentokrát jsme se rozhodli dát si skleničku Cinzana. Marika si s chutí dala klasické Cinzano Bianco s plátky citrónu, které je sladší a já si dal Cinzano Extra dry s plátky limetky. Hlavně nezapomínejte mít ho dobře vychlazené a podávat ho na ledu! To je prostě a jednoduše základ. Musíme vymýtit zašlé předsudky, kdy se Cinzano podávalo teplé, tak jak to pily naše maminky a babičky. 

A abychom dokonale sladili jídlo s pitím, dali jsme si každý do skleničky ještě snítku tymiánu. Byl to takový malý hokus pokus, ale povedený :) vůně se krásně prolínaly a nedalo se odolat!

Tak na zdraví a dobrou chuť!

JIrka-podpis-300x223